Sen který spojuje

První setkání v Pardubicích mělo nevídanou atmosféru. Sešlo se nás 12 budoucích dobrovolníků, kteří mají podobný sen. I když jsme na víkend jeli trochu s obavami, tak si troufám říci, že nás obavy rázem opustily. Téměř ihned jsme vytvořili skvělou partu a víkendovku jsme si společně s týmem a ex dobrovolníky náležitě užili.

V sobotu nám ex-dobrovolníci představili země kam byli vysláni a podělili se s námi o své zážitky a dali nám spoustu skvělých typů a rad. Dokonce jsme měli tu možnost prostřednictvím videohovoru nahlédnou do pokojíčků současných dobrovolníků působících ve Skotsku a v Německu. Představování zemí bylo prokládáno různými aktivitami, které se dobrovolníci na své misii naučili, společně jsme si zahráli různé hry, nebo jsme si zazpívali a zatancovali.  Také jsme se dozvěděli, co vůbec znamená být salesiánský misijní dobrovolník a ve skupinkách jsme odprezentovali, co si pod jednotlivými slovy – salesiánský, misijní, dobrovolník, představujeme. Měli jsme také nakreslit obrázek, který dané slovo vystihuje, všechny skupinky se tohoto úkolu zhostili bravurně, některé obrázky měli dokonce několik skrytých významů.  Další zajímavá aktivita ve skupinkách byla hra, kdy naším úkolem bylo si zapamatovat informace o Donu Boskovi a salesiánské rodině, které byly rozvěšeny na papírech po středisku a poté vyplnit testík.

Trávili jsme také čas venku – moc nás bavilo, když jsme z věcí, které jsme venku našli vytvářeli 4 prvky preventivního systému (domov, školu, farnost, hřiště), když nám zbyl čas tak jsme společně hráli „šlapačky šlapačky z kola ven“ a také jsme se zabavili kopáním do míče.

Byl to nabitý víkend plný zážitků a poznávání. Společně jsme si vychutnávali výborná jídla od Honzy a Aničky, mše a také modlitby. Večer jsme si společně užili se sklenkou vína, zaposloucháni do kytary, povídáním a hraním deskových her.

Než jsme se nadáli první víkend byl za námi. A věřím, že se všichni už těšíme na druhý přípravný víkend ve Zlíně.

Anička Salneková

Menu