Jak jsme dělali radost

Třetí on-line setkání dobrovolníků v kurzu Cagliero bylo poněkud klidnější. Teda tak to alespoň zhodnotil tým, který se skvěle bavil.

Lednový víkend je v přípravě určen pro duchovní obnovu. Nechtěli jsme účastníky ochudit o tuto formu setkání, a tak jsme ve spolupráci s provinciálem Martinem Hobzou připravili sobotní duchovní zastavení. S přípravou jsme ale začali již v pátek. Večer jsme se rozdělili do skupinek a povídali o modlitbě, o duchovním životě každého z nás. Poté jsme se pomodlili breviář a den zakončili slůvkem o tichu. Sobotní dopoledne patřilo Maki, která měla povídání o salesiánské pedagogice. Účastníkům jsme přednášku zpestřili malými úkoly, jedním z nich bylo i aby udělali radost člověku z jeho blízkého okolí a vyfotili ho u toho. Přicházeli nám skvělé fotky, nejzábavnější byla radost kočky, která dostává svou myš. Dobrovolníci jsou opravdu originální, vynášeli koše, uklízeli, připravovali kávu, uklízeli, krmili ptáčky a své kolegy… a to vše stihli v 15 minutách, a ještě se u toho i vyfotili.

Odpoledne už jsme přešli do vážnější roviny. Martin se společně s dobrovolníky zamýšlel nad otázkou Co mi nejvíce brání v tom, být sebou samým? A nad otázkou, Kdo vlastně jsem? Dal dobrovolníkům spoustu podnětů, nad kterými mohli přemýšlet sami, v tichu, venku. Po hodině jsme se ve skupinách mohli posdílet a ještě více se tak poznat.

Den jsme zakončili společnou adorací a tým pak ještě společnou večeří.