Pomoc dětem a mladým lidem ulice v DR Kongo
V Demokratické republice Kongo (DR Kongo) žije spousta dětí a mladých lidí na ulici. Ta jim nenabízí žádnou budoucnost, ale protože nemají, kam jinam jít, zůstávají a přežívají, jak můžou. SADBA se k pomoci těmto dětem a mladým lidem připojuje skrze projekt Pomoc dětem a mladým lidem ulice, který se snaží začlenit mladé lidi skrze odborné vyučení v některém z nabízených řemesel.
⇓
Projekt realizují salesiáni ve městě Lubumbashi pod hlavičkou zastřešujícího projektu Dílo Matky Markéty, což je propracovaná síť domů a středisek, která mladým lidem nabízí ubytování, dočasný domov a nabídku vzdělání.
Místo, kde se dary proměňují v konkrétní pomoc
Mladí lidé se zde mohou vyučit například v těchto oborech:
ZEDNÍCI
PEKAŘI
ŘIDIČKY MOTOREK
INSTALATÉŘI
KADEŘNICE
ŠVADLENY
KUCHAŘI
KOSMETIČKY
TESAŘI
ZEMĚDĚLCI
OBUVNÍK
MALÍŘ / NATĚRAČ
Natřeme to ulici!
Přicházíme s novinkou ve vzdělávání – krátkodobými kurzy pro mladé lidi, kteří by jinde neuspěli. Pomůžete nám otevřít nový učební obor malířství, natěračství a dekorace interiérů? Celková částka potřebná pro realizaci projektu činí 85 000 Kč.
O situaci v Kongu i v samotném Lubumbashi promlouvá ředitelka Sadby Petra Klašková, která místo navštívila s Annou Bártů, koordinátorkou dobrovolníků, na jaře 2026. Návštěvu provázel otec Eric Meert, koordinátor celého projektu Dílo Matky Markéty.
Naděje pro děti
a mladé lidi ulice
Spousta mladých lidí z ulice není schopna absolvovat klasický tříletý učební obor, ať už kvůli věku, závazkům, zkušenostem z ulice nebo životnímu zklamání.
- Aby jim středisko vyšlo vstříc a naučilo je alespoň základní dovednosti řemesla, nabízí také krátkodobé kurzy v délce 3–6 měsíců.
- Salesiáni plánují otevřít nový kurz v učebním oboru malířství, natěračství a dekorace interiérů.
- Od konžského státu nedostávají na provoz střediska nic – žijí z darů dobrodinců, stejně jako to dělal Don Bosco.
O kurzu
.
Kurz je ryze praktický, aby mohli jeho účastníci rychle nabýt všechny základní potřebné dovednosti a po vyučení rovnou nastoupit do práce.
- Je určen pro přibližně 20 mladých lidí, chlapců i dívek z ulice.
- Umožňuje praxi účastníků ve vybraných firmách, která jim pomůže získat zkušenosti, začít si tvořit profesní síť a najít si práci.
- Je třeba pořídit potřebné vybavení, nářadí a materiál (barvy a štětce, ochranné prostředky a pomůcky, nářadí a materiál…) a zaplatit školící mistry.
Jak váš dar pomůže
.
Minimálně 70% této částky bude vynaloženo přímo na projekt, zbytek bude použit na výdaje* s projektem spojené.
- 2 200 Kč – zaplatí nutnou výbavu a veškerý materiál potřebný k výuce řemesla jednomu studentovi
- 850 Kč – pokryje jednomu studentovi odměnu pro školící mistry
- 500 Kč – pomůže zařídit návštěvy učňů a jejich praxe v odborných firmách
*uvedené částky jsou orientační
SADBA navazuje na předchozí několikaletou spolupráci a podporu střediska. Přidává se k tomuto projektu, který je jedinečný svojí propracovaností, individuálním přístupem i úspěšností v návratu dětí ulice do společnosti a běžného života.
„Uchazeči o studium u nás skládají přijímací zkoušku. Ne proto, abychom vybrali ty nejchytřejší, ale naopak ty méně nadané. Chceme dát šanci těm, kteří by nemohli studovat v jiných učilištích. U Dona Boska musí mít tito mladí lidé svou příležitost!“
Dílo Matky Markéty
Bakanja Ville
Určeno mladším dětem, ve věku ZŠ – sem přichází děti, které nemají studijní předpoklady a na běžnou školu by se nedostaly. Je to první záchytné místo, kam můžou děti a mladí lidé přicházet – osprchovat se, vyprat si, zahrát si hry, vyspat se…
- Přichází zejména chlapci, mohou ale i děvčata. Kdo chce, může ve středisku zůstat a nemusí se vracet na ulici, kapacita je asi 15 chlapců (děvčata jdou do jiného centra).
- V tomto centru pracuje na směny 6 zaměstnanců (24 hodin). Sociální pracovníci s dětmi navazují kontakt, zjišťují informace o jejich rodině a snaží se s ní navázat kontakt a vrátit je zpět. Zároveň se usilují o to, zajistit jim vzdělání nebo vyučení.
- Mladí lidé zde zůstávají dva až tři měsíce a začínají se učit režimu a základním dovednostem (čtení, psaní, pomáhat s prací apod.).
- Panuje snaha, aby se děti vrátily do rodin, za podmínky, že se budou vzdělávat a připravovat se na to, aby jednou mohly pracovat.
- Ti, kteří se vrátit nemohou, přechází podle věku, talentu, schopností i představě o budoucnosti do dalších. Sociální pracovníci s dětmi vybírají školu nebo rekvalifikační kurz. Pokud návrat do rodiny není možný, jsou umístěny do ubytovacích spolupracujích zařízení (např. Bakanja centrum).
Bakanja centrum
Bakanja centrum je salesiánské středisko s internátem, základní školou pro znevýhodněné děti, které by v běžné základní škole neuspěly.
- Je snaha naučit je základní gramotnosti (primary school).
- Pokud jsou nadaní, je snaha je umístit na běžnou školu a zařadit mezi ostatní děti, pokud nejsou studijní, můžou do salesiánských řemeslných středisek.
- Celé centrum poskytuje zázemí stovkám starších dětí a mladým lidem.
- Pokud děti pocházejí z jiné části země (provincie) – je zde snaha vrátit je tam, kde mají kořeny. Salesiáni spolupracují s dalšími (zejména) salesiánskými středisky ve vzdálenějších oblastech země a děti jsou umístěny tam – aby byly blízko příbuzným.
Centrum Magone
Pro slabší studenty, v jiných školách by pravděpodobně neuspěli, v centru Magone se jim věnují s trpělivostí a mají na ně i více kapacit.
Středisko Magone letos slaví 25 let své existence. Dříve sloužilo jako internát pro mezletilé vězně, které salesiáni mohli na základě dohody se soudcem vzít pod svá křídla. Kolem roku 2000 si ale jeho vedení uvědomilo, že někteří z ubytovaných chlapců nikdy nechodili do školy a jejich znalosti a dovednosti jsou tak omezené, že jim neumožňují studium na již existujících učilištích. Zároveň narůstal počet mladých, kteří z různých důvodů ztratili kontakt se svou rodinou a žili na ulicích Lubumbashi. Salesiáni proto chodili pravidelně do ulic, aby jim pomohli si uvědomit, že život na ulici nemá budoucnost. Pro menší děti už bylo vybudováno středisko Bakanja, kde mohly bydlet a zároveň tam i chodit do školy. Pro mládež ovšem nic neexistovalo. Právě proto se vedení rozhodlo přeměnit internát pro mladistvé vězně na odborné řemeslné učiliště, které slouží jak jim, tak i mladým lidem bez rodinného zázemí. Na začátku bylo středisko určeno pouze pro chlapce, ale později jej otevřeli také dívkám ulice (které už jsou samy mnohdy matkami).
- Standartní výuční obor je na 2-3 roky: pekařství, svářečství, designéři, kosmetika s manikúrou a pedikúrou a úprava vlasů, zednictví, zemědělství, pohostinství, švadleny, obuvnictví.
- První rok jena zkoušku – mladý člověk prochází většinou standartních oborů (vždy pekařství, zemědělství, základy šití) a po roce se pracovníci s mladým člověkem baví o tom, co jej baví a v čem by chtěl dál pokračovat. V tomto oboru se poté vyučuje další 1–2 roky.
- Krátkodobé kurzy na 2-3 měsíce jsou pro ty, kteří nechtějí nebo by nezvládli delší vyučování nebo se chtějí něčemu přiučit – například obor pro řidičky motorek (took-tooků), kosmetika s manikúrou a pedikúrou, instalatéři, chtějí otevřít také interiérový designer (malíř).
- Celkem zde studuje cca 150 mladých lidí – boarding, většina studentů je tzv. daily scholars (dochází). Ti za studium platí symbolický poplatek (aby to brali vážně, ale zdaleka to nepokryje náklady).
- Poté, co dokončí výuční období, jim středisko pomáhá zprostředkovávat praxe ve spolupracujících firmách a organizacích – když jsou šikovní, firmy je pak často zaměstnají. Praxe trvá zhruba 3-4 měsíce.
SADBA v roce 2025 poslala do střediska Magone finanční prostředky, které učňům posloužily na pořízení výbavy potřebné k řemeslu. Například motyky, pracovní kombinézy, helmy, boty, sešity, propisky, zednické lžíce, vodováhy, pilníky, pily, svařovací tyče, kleště atd.
Co středisko nabízí
- klasické dlouhodobé vzdělání s důrazem na praktický výcvik – dvou až tří leté programy podle úrovně každého studenta
v oborech stavebnictví, sváření, obuvnictví, zahradnictví a zemědělství, krejčovství - krátkodobé kurzy pro mladé, kteří nechtějí dlouho sedět ve školních lavicích
v oborech kosmetika (péče o pleť, manikúra, pedikúra), instalatérství a řízení a opravy motocyklů*.
* Tento obor je určený zejména pro dívky a ano, čtete správně, pro dívky. Řidiči motorek (které slouží jako naše taxíky – pozn. Sadby) často kouří marihuanu a ženy se v jejich blízkosti necítí v bezpečí. S našimi vyučenými dívkami – motorkářkami už se nebudou muset bát!
„Přes 70 % těch, kteří kurzy začnou, si po odchodu z centra dokáže najít práci.“
Naše dosavadní působení v DR Kongo
V dřívějších letech se naše pomoc soustředila na centrum Bakanja – salesiánské středisko s internátem a základní školou právě pro tyto děti z ulice. Do tohoto střediska SADBA vyslala od roku 2005 deset dobrovolníků, kteří o svých zkušenostech píší ve svých v dopisech. Nyní jsme se zaměřili na podporu centra Magone, ve kterém salesiáni pracují s dospívajícími chlapci a děvčaty, kteří žili na ulici nebo jsou delikventy, a pomáhají jim získat výuční list v některém z nabízených řemeslných oborů. Celé centrum založili právě proto, aby se mohl vyučit každý, i ten, kdo by v jiném učilišti neměl šanci, například ten, kdo není schopen absolvovat ani klasický, víceletý učební obor.
Zajímavosti
- Každý den v centru začíná ranním slůvkem, které může mladým lidem umožnit přemýšlet nebo meditovat po celý den – během práce, odpočinku i kdekoliv jinde.
- Centrum pořádá výjezdy na ulici za účelem osvěty pro mladé lidi, kteří tam stále žijí – každou poslední neděli v měsíci. Po dobu několika let centrum oficiálně otevřelo své dveře také pro dívky přicházející z ulice a pro ty, které nemají prostředky na vzdělání.
- „Děti ulice“ jsou zejména sirotci nebo děti nazývané „sorciers“ (čarodějové, očarovaní).
Postup přijímání mladých lidí
Centrum organizuje terénní návštěvy, aby navštívilo chlapce a dívky žijící na ulici o víkendech, provádí osvětu a prezentaci centra a zve je ke studiu a učení se řemeslu podle jejich přání a schopností. Pozvání je individuální, ale mladí lidé mohou přijít ve skupinách. Po příchodu do centra se postupuje takto:
- Přijetí a pohovor sociálním týmem (sociální pracovník a psycholog) – cílem je stabilizace mladého člověka a přesvědčení, aby v centru zůstal.
- Ubytování a seznámení s centrem: centrum hledá ubytování v některém z domů OMM nebo v partnerském centru; v této době mladý člověk prochází různými dílnami a vybírá si svůj obor (tento proces může trvat i měsíc).
- Proces začlenění (pohovor, vyhledání a návštěva rodiny sociálním pracovníkem).
- Vzdělávání (výuka čtení a psaní je zajištěna pro ty, kteří mají nízkou úroveň gramotnosti).
- Salesiáni mají v lubumbashké provincii řadu domů pro mládež z ulice a chudých poměrů a spolupracují i s dalšími zařízeními – sestrami františkánkami a jednou paní („laičkou“), která vede dům pro holky z ulice a těžkých poměrů.
- Přístup k dětem a mladým lidem je velmi individuální – a to jak ohledně výběru školy či kurzu, tak ubytovacího zařízení. Je-li to vhodné, je možné některé kroky v rámci běžného procesu přeskočit – například někdy přichází mladí lidé z chudých rodin nebo z ulice, do výučního střediska (např. Magone) a žádají, aby se mohli jen vyučit v krátkém rekvalifikačním kurzu. Pokud tomu nic nebrání, je snaha jim to umožnit.
