Tři týdny jsme postupně sdíleli sny dětí a mladých, dobrovolníků a dárců Sadby. Ale jaké jsou sny těch, kteří se o dobrovolníky i o to, aby vše fungovalo, starají? Čtvrtá adventní neděle nám prozradí, o čem sní tým Sadby – přesněji řečeno jeho ženská část 🙂
S koncem tohoto roku uzavíráme dvacetiletou kapitolu působení naší organizace. Jsme vděčni vám – dárcům – za vaše dary, skrze které pomáháte těm, kteří si sami pomoci nedokáží – dětem a mladým lidem ohroženým chudobou, válkou, přírodními katastrofami nebo jinou nepřízní osudu. Jsme vděčni našim dobrovolníkům – za jejich nezištnou a obětavou službu, za rok jejich života darovaného druhým a děkujeme také všem ostatním přátelům a sympatizantům našeho misijního díla. Za celý náš tým vám přejeme vánoční čas takový, jako si ho přejí i ti, kterým pomáháme: v okruhu lidí, kteří nás mají rádi, s pocitem bezpečí, domova a přijetí.
Sen ředitelky Sadby, Petry
„Mým snem pro Sadbu je, aby byla mostem mezi lidmi, kulturami i generacemi – prostorem, kde se můžeme setkávat a vzájemně obohacovat. Aby byla nástrojem křesťanské solidarity a prostorem, kde se mladí setkávají s láskou a nadějí – tím, že ji do světa vnášejí i přijímají.“
Pokud s tímto snem souzníte, budeme rádi, když se k nám přidáte a naše společné dílo podpoříte!
Petra Klašková je nejen ředitelkou Sadby, ale také bývalou dobrovolnicí. V letech 2018/2019 pomáhala dětem v Tanzanii.
Sen koordinátorky dobrovolníků, Anny
„V rámci mé práce je mým snem vysílat do světa dobře připravené dobrovolníky, kteří budou spokojeně a radostně fungovat na své misi. Zároveň si přeji, aby se vraceli obohacení a s chutí pokračovali ve svém poslání – každý na svém místě tady doma. Aby dokázali dobře zužitkovat to, co na misi prožili a brali svůj život s nadhledem.
Osobních snů mám spoustu…Aby byli mí blízcí zdraví a šťastní, mít otevřený dům pro setkávání všech blízkých i vzdálených a budovat kolem sebe dobré vztahy, uskutečnit závod v triatlonu, skákat padákem, uběhnout maraton, naučit se tančit, pořídit si klokana na zahradu jakožto domácího mazlíčka… a zase jednou zase vyrazit na misie.“
Také Anna Bártů je bývalou dobrovolnicí. V letech 2020/2021 pomáhala dětem na Papue-Nové Guineji.
Sen Pavly, která pečuje o naše dárce
„Snů mám hodně, od toho vychovat z našich dětí dobré lidi, projít si Camino de Santiago, uskutečnit s mými kluky trek v Himalájích, podporovat rodiče, kterým zemřelo dítě až po zajištění míru na celém světě. Ale z titulu mé funkce na Sadbě budu spokojená, když se u nás dárci budou cítit opečováváni a budou s radostí darovat, aby Sadba mohla plnit sny své i svých dobrovolníků a hlavně dětí a mladých, se kterými pracují..“
Pavla Kašparová na dobrovolnickou službu nakonec odjet nestihla, ale byla účastnicí teprvě druhého přípravného kurzu pro dobrovolníky (2006).
Sen grafičky, Martiny
„..určitě mi leží na srdci důstojný život a rovné podmínky pro všechny lidi a bezpečí a zdraví pro mé blízké (a můj počítač). Z přízemnějších snů bych byla moc ráda, kdyby měl den alespoň 40 hodin a v klidu bych stihla všechno, co chci a potřebuji. Kromě práce se třeba doučit pořádně cizí jazyk, chodit zpívat nebo se učit na kytaru, zvládnou základy programování, pokročilejší kurzy AI, střih videa, výlety do přírody, pravidelné cvičení… 🙂“
Martina Mončeková se svým neodlučitelným společníkem.
” Jsme nablízku dětem a mladým, aby mohli vyrůstat v lásce a naději, aby mohli snít a své sny si plnit.
