Rozhovor s druhým bulharským misionářem – Brandonem, misionářem z Guatemaly
 Kdo tě v životě inspiroval?

Od malička jsem říkal, že budu mnichem. Líbilo se mi to, i když jsem moc nevěděl, co to znamená. Moje farnost byla františkánská a tam jsem tam vyrůstal a chodil na mše. Náš pan farář často mluvil s mou mámou a říkal o mně, že budu knězem. Když mně bylo 7 let, tak byl zavražděn, protože moc kritizoval vládu. Ve škole mě pak ještě inspiroval jeden salesián – byl to světec, který se stal na 5 let mým zpovědníkem. Jeho stálá přítomnost mezi studenty, třeba když každý den vřele zdravil studenty u brány, mě uchvacovala. Chtěl jsem být jako on. Tito dva kněží mě inspirovali nejvíce.

 Jaký je pro tebe život v nové kultuře?

Do naší provincie patřilo kromě Guatemaly šest zemí. Takže, ač jsme velmi malá země, jsme zvyklí na rozdílnost. Baví mě učit se jazyky, porovnávat slova, hledat podobnosti. Guatemala je hodně tradiční země, co se týče náboženství, je zde velká úcta ke kněžím, zatímco tady je to jiné. Tady není důležité, jestli jsi kněz nebo řeholník, ale prostě tady žiješ, a jsi jako ostatní. To se mi líbí. Je to hodně jiné, než na co jsem byl zvyklý. Ale musel jsem si na to zvyknout. I styl „být salesiánem“ je tu jiný.

Co je pro tebe teď těžké, nebo složité?

Nejtěžší jsou pro mě chvíle, když vzpomínám na to, co jsem dělával a dělalo mi to radost, a teď už to nejde. Jsem tady trošku jako dítě, nemůžu mluvit, neznám jazyk, nemůžu vysvětlovat, nemůžu si dělat, co bych sám chtěl, nevím, jak pomoci, nemůžu mluvit s dětmi, abych se jich zeptal „Jak jde život?“.  Jediné, co můžu dělat je poslouchat. A to je pro mě těžké, nemůžu dělat věci já sám. Ale počítal jsem s tím od začátku. Věděl jsem, že budu potřebovat čas, abych to poznal.

Ale v těžkých chvílích říkám: „Tady jsem, Pane!“ Bez síly od Boha bych tu nemohl být.

Bůh mě v těchto časech učí, že musíme jít společně, on mě doprovází, a to je pro mě škola trpělivosti. A také vzdávání se, opouštění toho, co už nemohu. Zní to jednoduše, říká se to jednoduše, ale žít to v jiné realitě je hodně těžké. Proto mi hodně pomáhá modlitba a spolubratři.  A pivo také pomáhá. Ale lepší je whisky a rum 😊.

Menu