Za projektem pro vzdělávání učitelů v severovýchodní Indii stojí především lidé a jejich příběhy. Po více než pěti letech systematické pomoci se projekt, který přináší do horských oblastí stabilitu, vzdělání a naději, blíží ke svému konci.

I v posledních měsících ztěžovalo situaci jak žákům, tak učitelům v Manipuru nepřízeň počasí, následky etnických konfliktů i všudypřítomná chudoba. Navzdory tomu je – pod vedením Fr. Alberta Tirkeye a koordinátorky Marthy Golmei z týmu Bosco Mangaal – znát vyšší kvalita výuky, žáci se učí s větší radostí a školy se pomalu mění v místa, kde roste nejen vědění, ale i lidskost.

Projekt financovaný i díky Sadbě pomohl v posledním čtvrtletí především uhradit školní poplatky a poskytnout materiální podporu více než sto dětem. V horských oblastech, kde časté deště ničí cesty a sesuvy půdy odříznou vesnice od světa, přináší i malá pomoc obrovskou úlevu.

Součástí červencového až zářijového období byly také návštěvy jedenácti škol, kde koordinátorka se svým týmem pomáhala učitelům s praktickými metodami výuky. Zvláštní pozornost byla věnována školení patnácti ředitelů škol, které vedl salesián Fr. Benny James. Setkání se zaměřilo na moderní vedení škol a rozvoj pedagogických dovedností. Díky těmto aktivitám se daří postupně měnit tradiční způsoby výuky v aktivní, hravou a tvůrčí formu.

Čas letí tak rychle, že si člověk ani neuvědomí, jak se dny a měsíce mění v roky. Už šestým rokem mohu díky tomuto projektu pracovat a oslovovat tolik lidí a škol. Setkávat se s učiteli a dětmi mi přináší velikou radost, i když bývám fyzicky i psychicky vyčerpaná. Výsledky práce mi pokaždé vykouzlí úsměv na tváři. To, kam jsme se s týmem dostali, je možné díky vzájemné důvěře mezi Sadbou, partnerskými školami a také díky podpoře vedení Don Bosco Mangaal. Ráda bych v této službě pokračovala a dál pomáhala školám i dětem, i když vím, že financování hraje velkou roli. SADBA mi navíc umožnila studovat magisterský obor pedagogiky, což považuji za velké životní vítězství. Pomohlo mi to stát se lepší lektorkou a předávat své znalosti dál. Vidět úsměvy dětí, které mohou pokračovat ve studiu, je největší odměna. Cesty jsou často zničené, počasí nevyzpytatelné, ale radost z pokroku a důvěra rodičů nám všem dávají sílu pokračovat. Děkuji!
Martha Golmei, koordinátorka Bosco Mangaal, Chingmeirong

Lidé a jejich příběhy

Chamgailu Panmei
Jedenáctiletá Chamgailu Panmei pochází z vesnice Pongringlong ve státě Manipur a i přes své tělesné postižení, navzdory chudobě a těžkým podmínkám, pomáhá mladším sourozencům. Žije s rodiči, babičkou a dvěma sourozenci – mladším bratrem, který je rovněž postižený, a sestrou. Rodina si přivydělává zemědělstvím a příležitostnou prací, ale i přes bídu a nejisté podmínky kladou rodiče velký důraz na vzdělání svých dětí. Děti bydlí na internátě, který jim kvůli těžké rodinné situaci odpustil poplatky. I tak rodina zápasí s výdaji na uniformy, školní potřeby a základní potřeby. Chamgailu se na internátě stará o své sourozence – vaří, pere a dohlíží na jejich pohodlí, i když sama potřebuje odpočinek.Navzdory svému postižení je pilná, zodpovědná a oblíbená mezi spolužáky i učiteli. Vyniká především svým hudebním talentem – s radostí hraje na bubny a ukulele, hudba je pro ni způsobem, jak vyjádřit radost i odvahu. Učitelé oceňují její poctivost, vytrvalost a laskavost. Chamgailu čelí mnoha překážkám – chudobě, zdravotnímu omezení i přetížení odpovědností, které by normálně nesla dospělá osoba. Přesto zůstává odhodlaná studovat, pomáhat a snít o lepší budoucnosti. Její příběh je svědectvím síly, pokory a naděje. Pokud dostane možnost rozvíjet svůj hudební talent a vzdělání, může se z ní stát dívka, která bude inspirovat ostatní – nejen svým bubnováním, ale i svým srdcem.

„Nemám slov, jen hlubokou vděčnost. Mám dvě děti s postižením, ale škola k nim přistupuje se stejnou péčí jako k ostatním. Na speciální školu bychom nikdy neměli prostředky. Když mi ředitel školy pan Rejoice řekl, že můžeme získat pomoc, neudržel jsem slzy – obzvlášť když jsem se dozvěděl, že pochází od vás, dárců (Sadby). Děkuji Bohu za vás všechny, kteří pomáháte rodinám, jako je ta naše. Zůstanu navždy vděčný za vaši štědrost a lidskost. Ať Bůh žehná všem vašim krokům“, vzkazuje Jeanthaolung Panmei, otec Chamlanliu.

Ramchuiwon Athari
Třináctiletá Ramchuiwon Athari od roku 2016 navštěvuje školu St. Paul. Nyní studuje v osmé třídě a patří mezi nejlepší žákyně své třídy. Kromě výborného prospěchu se věnuje i sportu, kde vyniká svou vytrvalostí a týmovým duchem. Díky našemu programu mohla Ramchuiwon pokračovat ve studiu, což by si její rodina jinak nemohla dovolit. Ona sama i její rodiče vyjadřují hlubokou vděčnost organizaci Bosco Mangaal a všem dárcům ze SADBY za jejich štědrost a nasazení. Její úspěchy jsou důkazem, že i v odlehlých oblastech, kde jsou vzdělávací možnosti omezené, může mít chytrá, cílevědomá a radostná dívka před sebou nadějnou budoucnost.

Pár slov od učitelů

„Je pro mě velkou poctou, že tým Bosco Mangaal pravidelně navštěvuje naši školu a pomáhá nám prostřednictvím školení a konzultací. Tyto semináře jsou jiné než běžné – jsou velmi praktické, zaměřené na skutečné potřeby učitelů. Martha a její tým dokážou i vážná témata podat s lehkostí a nadšením. Znám ji už od svých studentských let a její vedení mi dalo nový smysl v učitelské práci. Je přátelská, ale zároveň důsledná – inspiruje nás, abychom byli v tom, co děláme, poctiví a odpovědní. Děkuji naší škole, že spolupracuje s tak malou, ale odhodlanou organizací, která myslí na velké věci. Přeji týmu Bosco Mangaal i Sadbě mnoho úspěchů.“
Agatha Gonmei, asistentka učitele, St. Joseph School, Noney

„Když jsem začínala učit, nebylo to mé vysněné povolání. Ale díky Bosco Mangaal jsem si uvědomila, že učitelství je posláním. Školení a následné konzultace mě naučily vnímat výuku jako něco živého a smysluplného. Koordinátorka Martha nás často vybízí, abychom učili z vlastního přesvědčení a naslouchali svému nitru. Její jednoduché rozhovory a humor mi dodaly odvahu překonávat překážky a posunout se dál.
Moc děkuji Sadbě nejen za podporu dětí, ale i za to, že pomáhá formovat učitele, jako jsem já. Jednou bych chtěla být jako Martha – energická, schopná a inspirativní. Na školeních panovala radostná atmosféra, všude smích a nadšení – to mě naučilo, že i třída může být místem radosti a tvořivosti.“
Lungjenliu Daimei, učitelka, Aroma English School, Tupul

Pomoc ve formě školného, tašek a svetrů je pro nás jako dar z nebe. Když rodiče nemají prostředky na základní věci, i taková pomoc je obrovskou motivací pro děti, aby se snažily ve škole. Žijeme momentálně v provizorním přístřešku, život je těžký, ale díky salesiánům a otci Albertu Tirkeymu máme jistotu, že vzdělání našich dětí je zabezpečené – i přes násilí a etnické napětí, které naši oblast zasáhlo. Děkujeme Sadbě, že se o nás stará, i když jsme tak daleko.
William Hangshing, otec, Molkon

Letošní workshop byl jednoduchý, ale velmi přínosný. Pomohl nám stát se pohotovějšími a efektivnějšími vedoucími. Otec Benny James, zkušený pedagog a bývalý ekonom salesiánské provincie, nám poskytl mnoho užitečných a praktických podnětů. Věřím, že všichni účastníci z něj měli velký užitek.

Ahor Ningshen, ředitel, St. George School, Ukhrul