V Demokratické republice Kongo (DR Kongo) žije i dnes spousta dětí a mladých lidí na ulici. Ta jim nenabízí žádnou budoucnost, ale protože nemají, kam jinam jít, zůstávají a přežívají, jak můžou. Ve městě Lubumbashi jim v rámci projektu Dílo Matky Markéty pomáhají salesiáni, kteří disponují propracovanou sítí několika domů a nabízí ubytování, dočasný domov a zároveň i nabídku vzdělání.
DR Kongo
Je obrovská země, čtyřicetkrát větší než Česko, a je plná kontrastů. Na jednu stranu disponuje krásnou přírodou a oplývá neskutečným nerostným bohatstvím, na druhou stranu je ale sužována válečnými konflikty, chudobou, nedostatečnou infrastrukturou a neefektivní vládou. Stát negarantuje svým obyvatelům základní služby jako je vzdělávání nebo zdravotnický systém, proto je tak důležité působení mezinárodních a nevládních organizací, které tyto základní služby zajišťují. Salesiánská asociace Dona Boska, z.s. (SADBA) spolupracuje v DR Kongo s místními salesiány ve městě Lubumbashi s cílem začlenit mladé lidi zpátky do společnosti.
Naše dosavadní působení v DR Kongo
Děti a mladí lidé ulice jsou v DR Kongo vážným sociálním problémem. Na ulici jich z různých důvodů skončí tisíce – jsou buď sirotky anebo se o ně jejich rodiče nezvládají postarat. Někdy děti žijí v tak šaptných rodinných podmínkách, například jsou vystavení domácímu násilí, a tak raději utečou na ulici. Věří, že jim tam bude líp. Spí na kartonech a jejich hlavním cílem dne je zajistit si něco k snědku. Když mají štěstí, najdou si příležitostné drobné práce. Většinou jsou ale nuceni žebrat nebo krást, aby vůbec přežili. Často jsou vystaveni násilí ze strany gangů, policie i obchodu s lidmi.
V dřívějších letech se naše pomoc soustředila na centrum Bakanja – salesiánské středisko s internátem a základní školou právě pro tyto děti z ulice. Do tohoto střediska SADBA vyslala od roku 2005 devět dobrovolníků, kteří o svých zkušenostech píší ve svých v dopisech.
Nyní jsme se zaměřili na podporu centra Magone, ve kterém salesiáni pracují s dospívajícími chlapci a děvčaty, kteří žili na ulici nebo jsou delikventy, a pomáhají jim získat výuční list v některém z nabízených řemeslných oborů. Celé centrum založili právě proto, aby se mohl vyučit každý, i ten, kdo by v jiném učilišti neměl šanci, například ten, kdo není schopen absolvovat ani klasický, víceletý učební obor.
Seznamte se s naším novým projektem
„Pomoc dětem a mladým lidem ulice v DR Kongo“
Centrum Magone
Středisko Magone letos slaví 25 let své existence. Dříve bylo internátem pro mladistvé vězně, které salesiáni mohli na základě dohody se soudcem pro nezletilé vzít pod svá křídla. Kolem roku 2000 si ale jeho vedení uvědomilo, že někteří z ubytovaných chlapců nikdy nechodili do školy a jejich znalosti a dovednosti jsou tak omezené, že jim neumožňují studium na již existujících učilištích.
Zároveň narůstal počet mladých, kteří z různých důvodů ztratili kontakt se svou rodinou a žili na ulicích Lubumbashi. Salesiáni pravidelně chodili do ulic, aby jim pomohli si uvědomit, že život na ulici nemá budoucnost. Pro menší děti už bylo vybudováno středisko Bakanja, kde mohly bydlet a zároveň tam i chodit do školy. Pro mládež ovšem nic neexistovalo. Právě proto se vedení rozhodlo přeměnit internát pro mladistvé vězně na odborné řemeslné učiliště, které slouží jak jim, tak i mladým lidem bez rodinného zázemí. Na začátku bylo středisko určeno pouze pro chlapce, ale před pěti lety jej otevřeli také dívkám ulice (které už jsou samy mnohdy matkami).
Co středisko nabízí
- klasické dlouhodobé vzdělání s důrazem na praktický výcvik – dvou až tří leté programy podle úrovně každého studenta
v oborech stavebnictví, sváření, obuvnictví, zahradnictví a zemědělství, krejčovství - krátkodobé kurzy pro mladé, kteří nechtějí dlouho sedět ve školních lavicích
v oborech kosmetika (péče o pleť, manikúra, pedikúra), instalatérství a řízení a opravy motocyklů*.
* Tento obor je určený zejména pro dívky a ano, čtete správně, pro dívky. Řidiči motorek (které slouží jako naše taxíky – pozn. Sadby) často kouří marihuanu a ženy se v jejich blízkosti necítí v bezpečí. S našimi vyučenými dívkami – motorkářkami už se nebudou muset bát!
“Uchazeči o studium u nás skládají přijímací zkoušku. Ne proto, abychom vybrali ty nejchytřejší, ale naopak ty méně nadané. Chceme dát šanci těm, kteří by nemohli studovat v jiných učilištích. U Dona Boska musí mít tito mladí lidé svou příležitost! “
V loňském roce jsme do střediska Magone poslali prostředky, které učňům posloužily na pořízení výbavy potřebné k řemeslu. Například motyky, pracovní kombinézy, helmy, boty, sešity, propisky, zednické lžíce, vodováhy, pilníky, pily, svařovací tyče, kleště atd. Letos jsme byli otcem Ericem, který je srdcem celého díla, požádáni o spolupráci na tomto novém projektu.
Krátkodobé kurzy
Spousta mladých lidí z ulice není schopna absolvovat klasický tříletý učební obor, ať už kvůli věku, závazkům, zkušenostem z ulice nebo životnímu zklamání. Aby jim středisko vyšlo vstříc a naučilo je alespoň základní dovednosti řemesla, nabízí také krátkodobé kurzy v délce 3 až 6 měsíců. Momentálně reaguje na situaci na trhu práce v Lubumbashi a plánuje otevřít zcela nový kurz v učebním oboru malířství, natěračství a dekorace interiérů. Měl by mladým lidem pomoct snáze vstoupit do pracovního života.
Tento tříměsíční kurz bude čistě praktický, aby jeho účastníci mohli rychle nabýt všechny základní potřebné dovednosti. Mělo by se ho zúčastnit zhruba 20 mladých lidí, chlapců i dívek z ulice, kteří nejsou schopni absolvovat tříletý učební obor.
K tomu, aby mohl celý kurz proběhnout, je nutné pořídit potřebné vybavení, nářadí a materiál (barvy, štětce, ochranné prostředky a pomůcky, desky, kladiva, sádrokartony, lišty, upevňovací materiál, sádra, šroubováky, dřevotřísku …) a zaplatit školící mistry. Projekt zároveň počítá s praxí účastníků ve vybraných firmách z oboru. Pomůže jim to získat zkušenosti, začít si tvořit profesní síť a snad i najít si práci.
Od konžského státu nedostávají salesiáni na provoz střediska nic. Žijí z darů dobrodinců, stejně jako to dělal Don Bosco.
Celková částka potřebná pro realizaci projektu činí 85 000 Kč.
Jak váš dar pomůže
Minimálně 70% této částky bude vynaloženo přímo na projekt, zbytek bude použit na výdaje* s projektem spojené.
- 2 200 Kč – zaplatí nutnou výbavu a veškerý materiál potřebný k výuce řemesla jednomu studentovi
- 850 Kč – pokryje jednomu studentovi odměnu pro školící mistry
- 500 Kč – pomůže zařídit návštěvy učňů a jejich praxe v odborných firmách
*uvedené částky jsou orientační
80 % těch, kteří kurzy začnou, si po odchodu z centra dokáže najít práci.
Zajímavosti
- Každý den v centru začíná ranním slůvkem, které může mladým lidem umožnit přemýšlet nebo meditovat po celý den – během práce, odpočinku i kdekoliv jinde.
- Centrum pořádá výjezdy na ulici za účelem osvěty pro mladé lidi, kteří tam stále žijí – každou poslední neděli v měsíci. Po dobu několika let centrum oficiálně otevřelo své dveře také pro dívky přicházející z ulice a pro ty, které nemají prostředky na vzdělání.
- „Děti ulice“ jsou zejména sirotci nebo děti nazývané „sorciers“ (čarodějové, očarovaní).
Postup přijímání mladých lidí
Centrum organizuje terénní návštěvy, aby navštívilo chlapce a dívky žijící na ulici o víkendech, provádí osvětu a prezentaci centra a zve je ke studiu a učení se řemeslu podle jejich přání a schopností. Pozvání je individuální, ale mladí lidé mohou přijít ve skupinách. Po příchodu do centra se postupuje takto:
- Přijetí a pohovor sociálním týmem (sociální pracovník a psycholog) – cílem je stabilizace mladého člověka a přesvědčení, aby v centru zůstal.
- Ubytování a seznámení s centrem: centrum hledá ubytování v některém z domů OMM nebo v partnerském centru; v této době mladý člověk prochází různými dílnami a vybírá si svůj obor (tento proces může trvat i měsíc).
- Proces začlenění (pohovor, vyhledání a návštěva rodiny sociálním pracovníkem).
- Vzdělávání (výuka čtení a psaní je zajištěna pro ty, kteří mají nízkou úroveň gramotnosti).
10 dobrovolníků již v Kongu pomáhalo
SADBA dříve podporovala Bakanja centre, kde se starají o kluky, kteří přichází z ulice. V tomto centru funguje základní škola a bezplatný internát, kde pobývá přibližně 80 chlapců ve věkovém rozmezí 8–18 let. Dobrovolníci, kteří zde působili, učili na školách, doučovali, vzdělávali místní učitele, organizovali volnočasové aktivity a trávili s dětmi jejich volný čas.
