Vážení přátelé,
srdečně vás zdravím na závěr adventu z našeho krásného a zasněženého Mongolska. „Sníh a mráz, vůkol nás…“ bývá v Čechách obvykle až kolem Vánoc. My tady ho máme už řadu měsíců, a tak mi ani podle počasí nutně nedochází, že jsou před námi Vánoce.
Návštěva hlavního představeného
Nepochybně nejdůležitější události za poslední dva měsíce zde byla návštěva P. Ángela Fernandéze Artime, 10. nástupce Dona Boska. Spolu se svým sekretářem a regionálním rádcem 
pro region Jihovýchodní Asie a Oceánie P. Václavem Klementem za pouhé tři dny (22. – 25. 10. 2016) stihli navštívit obě naše komunity, setkat se s místními biskupem, Salesiánskou rodinou i s mladými lidmi, o které se zde staráme.
Velkolepé přivítání
Letiště, škola Don Bosco v Ulánbátaru, Salesiánské centrum a farnost v Darkhanu i Shuwuu – to všechno byla místa, kde na naši vzácnou návštěvu čekalo vždy nějaké překvapení. Sličné mongolské dámy v místních krojích, tradiční сүүтэй цай (sútécé – čaj s mlékem), mongolský ger postavený uvnitř místnosti pro každého z návštěvníků, karavana velbloudů, zástupy farníků s mongolskými vlajkami, akademie, tance, tradiční zápasy i roztomilé malé děti z mateřské školky našich sester salesiánek.
Starejte se jeden o druhého
V našlapaném programu si hlavní představený vyhradil dvě hodiny na to nejdůležitější – setkání se svými spolubratry – s námi, salesiány v Mongolsku. „Proč bych sem měl poslat další salesiány?“ zeptal se nás. „Protože zde Bůh skutečně pracuje!“ Společně jsme si uvědomili, že jsme součástí misijního snu Dona Boska, který se zde postupně naplňuje. „Starejte se jeden o druhého,“ povzbudil nás. Každý z nás jsme jeden druhému darem i darem mongolské mládeži.
Každému z nás během setkání předal vlastnoručně podepsanou knihu o modlitbě sv. Jana Boska na poděkování za naši službu a přislíbil, že sem během dalších tří let pošle další tři salesiány. „Žeň je hojná, ale dělníků je málo.“
Požár v oratoři
Na začátku listopadu jsme zde měli nečekanou událost – požár v klinice v budově oratoře. Původně to byla továrna na zmrzlinu, poté kostel a v posledních letech oratoř s malou klinikou či ordinací na poskytnutí zdravotní pomoci místním chudými lidem. A právě v této klinice nečekaně vznikl požár, snad díky vadné elektroinstalaci. Kdybyste ji viděli, vůbec byste se nedivili. Budova je tak jako tak určená k demolici. Na jejím místě bychom chtěli postavit nové centrum pro mládež s tělocvičnou, tolik potřebnou během 8 měsíců dlouhé mrazivé zimy.
Hlavní rádce pro misie
17. – 21. listopadu jsme zde mohli přivítat ještě jednu vzácnou návštěvu – hlavního rádce pro misie P. Guillermo Basañese. Jako pravý misionář nepřijel v létě, ale do opravdu chladného počasí. Kvůli sněhové bouřce, od které se očekávalo, že zneprůjezdní hlavní silnici z Ulánbátaru do Darkhanu, se změnil jeho itinerář. Nemohl zavítat do Darkhanu, ale místo toho zase mohl navštívit sestry salesiánky v jejich novém domě na periferii Ulánbátaru.
I další Češi se učí mongolsky
Kačka, Sabina a dva Martinové. To jsou čeští studenti mongolistiky, kteří jsou právě teď 4 měsíce přímo v Mongolsku. Seznámili jsme se na české ambasádě při oslavě založení Československa. Slovo dalo slovo a děvčata přijela k nám na týden do Darkhanu. Navařit české jídlo, napéct buchty… Ale hlavně zakusit na týden naši jazykovou školu! „Byly to nejlepší hodiny mongolštiny, co jsme kdy za ty více jak dva roky měly!“ Poslední týden v prosinci k nám opět přijedou. I když má škola prázdniny, na tak zapálené studenty si někdo z učitelů přece jen čas najde.
Vánoce po mongolsku
A Vánoce? Ty zde prožiji letos poprvé. Pro Mongoly v buddhistické zemi málo znamenají. Pojí se jim spíše s oslavnou nového roku a spotřebou velkého množství alkoholu. „Cagán sar, Bílý měsíc přeci, kterým začíná lunární nový rok! To je náš největší svátek,“ řekli by místní. Jeho termín je pohyblivý a připadá většinou na začátek února. Lidé připravují spoustu dárků, navaří tisíce búz (бууз) – typických mongolských masových knedlíků, navštěvují se a obdarovávají.
Křesťanský rozměr Vánoc se v Mongolsku teprve vytváří. Ani my jako salesiáni nemůžeme otevřeně mluvit v naší škole o Bohu, to lze jen ve vládou schválených farnostech. Proto bude v naší technické škole v Ulánbátaru „jen“ studentská módní přehlídka. Zato v naší farnosti v Darkhanu, kde právě působím, připravujeme hojně navštěvovanou vánoční bohoslužbu, při které chceme obdarovat všech očekávaných 400–500 návštěvníků. A 1. ledna 2017 bychom se měli na společnou oslavu sejít všichni jako Salesiánká rodina v nově postaveném domě sester salesiánek v Ulánbátaru. Bude nás kolem 30, včetně salesiánů spolupracovníků.
Na závěr bych vám rád všem popřál požehnané Vánoce a velkou radost z narozeni Božího syna. Kéž chlad okolo nás nikdy nepronikne až do našich srdcí. Z mrazivého Mongolska vám žehnám a vyprošuji vše dobré!
P. Jára Vracovský SDB
