Václav žije v Mostě a pracuje jako strojvedoucí. Do projektu Svět bez hranic se zapojil, aby se setkal s lidmi podobného smýšlení, rozšířil si obzory a hledal nové cesty ke službě druhým. V rozhovoru sdílí své zkušenosti z ekumenického setkávání, práci na vlastním projektu i to, proč jsou pro něj nejcennější obyčejné rozhovory a společně strávený čas.

Václave, odkud pocházíš a co v životě děláš?
Jsem rodilý Pražák. Vystudoval jsem na Moravě a teď žiji v Mostě. Pracuji jako strojvedoucí na dráze.

Proč ses rozhodl účastnit projektu Svět bez hranic: Naše role v globální době?
Účastním se na pozvání jednoho člena týmu. Oslovila mě příležitost setkat se s podobně založenými lidmi, jako jsem já a možnost se s nimi sdílet a rozšířit si obzory.

Jakým tématům se v projektu Svět bez hranic věnujete?
Letos se projekt věnuje enviromentálním, sociálním a ekumenickým tématům. Máme tři víkendy – každý je zaměřen na jiné téma a koná se na jiném místě, které s tím nějak souvisí. První víkend jsme se bavili o eko-mýtech a o péči o stvoření. Druhý víkend byl zaměřený na dobrovolnictví a taky jsme se se učili, jak připravit vlastní projekt. Třetí víkend bude věnovaný tématu ekumeny a Bůh ve světě, na to se těším asi nejvíc. V listopadu na zavěšeném setkání budeme prezentovat naše vlastní projekty.

Co ti Svět bez hranic přináší?
Nejvíce mi dává neformální část programu. Přednášky a semináře, které v projektu absolvujeme jsou mnohdy také obohacující, ale neformální rozhovory o přestávkách u dobrého moučníku jsou za mě top! 🙂 Také se mi líbí idea malých projektů – během projektu máme možnost zrealizovat něco vlastního a dostaneme podporu. V mém projektovém týmu jsou opravdu samí skvělí lidé. 🙂

Jaký malý projekt připravuješ ty?
S jednou sestrou účastnicí jsme se rozhodli, že bychom chtěli uspořádat promítání Jeden svět v Mostě. Oba pocházíme z toho kraje. Je super na tom pracovat společně a přinést tak něco dobrého do místa, kde žiju.

Co nového jsi na Světě bez hranic zatím zažil nebo ses dozvěděl?
Nových zkušeností bylo spoustu, ale určitě bych vyzdvihl možnost vyzkoušet si práci s dětmi v salesiánské klubovně uprostřed vyloučené lokality v Ostravě. Tohle „setkání s realitou“ je inspirující ke službě i k modlitbám. Z duchovních zážitků pro mě bylo velmi silné, když jsme se ještě se dvěma dalšími sestrami účastnili ranního rozjímání a čtení breviáře u bratrů salesiánů v Ostravě. Jelikož nejsem katolík, bylo to pro mě nové a velmi silné.

Líbí se mi idea malých projektů, kdy máme možnost zrealizovat a vytvořit něco vlastního a dostaneme podporu.

A z jaké jsi církve?
Aktuálně jsem členem Církve adventistů sedmého dne.

Co se ti nejvíce líbilo a na co se ještě těšíš?
Tohle je velmi těžká otázka, protože projekt není asi primárně cílen na to, aby se mi něco líbilo. Mnoho zážitků je silných a nějakým způsobem inspirujících, ale vzhledem k problémům globálního světa se ale nedá říct, že by se mi to líbilo. Na druhou stranu musím říct, že máme v projektu skvělou stravu a docela hodnou paní kuchařku, která vychází vstříc všem našim dietám a omezením. Takže na jídlo se vždycky moc těším.

Komu bys tento projekt doporučil?
Tohle je taky docela záludné, protože projekt má určitě potenciál oslovit mladé lidi, kteří aktivní už jsou, ale i ty, kteří nejsou a třeba chtějí začít být. Takže vlastně všem. 😀

Kdybys mohl do projektu něco přidat, co by to bylo?
Za sebe bych přidal ještě alespoň jeden víkend, kde bychom se věnovali službě okolí, ale zároveň bychom měli více času na ty neformální rozhovory, diskuse a tak. Také bych klidně přidal nějakou možnost sebepéče a odpočinku, protože i to je v životě mladého aktivního člověka potřeba.

Který moment z projektu si budeš pamatovat ještě za 10 let?
Věřím, že jich bude mnoho, ale vždycky mě rozesměje vzpomínka na relaxační program o zakořeňování a moje „hluboké zakořenění“ (do relaxace jsem se ponořil tak, že jsem na začátku programu jsem usnul). 😀

Chtěl bys našim čtenářům ještě něco vzkázat?
Chtěl bych všem čtenářům požehnat a popřát Božího pokoje. Buďme světlem světa a solí země. 🙂

Má podle tebe význam dělat ekumenické akce pro mladé?
Určitě je má, je skvělé dát mladým věřícím lidem prostor pro setkání. Může to být pro ně velmi obohacující.

Rozhovor s Václavem Srbem, účastníkem Světa bez hranic, připravila Terezie Szymiková,
doplnila a editovala Petra Klašková červen/červenec 2026